Říjen 2013

VÝVOJ ŘEČI

16. října 2013 v 13:56 | TamVos |  Vývoj dítěte do 15 let
Podmínky správného rozvoje řeči
Řeč je základní lidskou potřebou a také faktorem, který jej odlišuje od ostatních živočichů.
Ke kulturnímu a všem dobře srozumitelnému ústnímu projevu potřebuje člověk různé skryté i viditelné dobře fungující činitele. Jedním z nich je správná motorika mluvidel, především rtů a jazyka, která dost často souvisí s celkovou motorikou - hrubou a jemnou.
Podmínkou řeči je také sluch, kterým disponuje jedinec již v prenatálním stádiu.
Fonace, vytváření zvuku v hlasivkách - se účastní hrtanové svaly, které jsou důležité pro hlasovou funkci a tvorbu řeči. Hlas vzniká proudem vzduchu v hrtanu, který je uváděn do chvění činností hlasivek. Fonémy se tvoří proudem vzduchu při exspiraci a jsou modulovány funkcí drobných exspiračních interkostálních svalů, které určují jejich změnu intenzity a trvání.
K artikulaci dochází v ústní dutině - změnou rezonančních dutin, funkcí žvýkacích svalů, jazyka, rtů a měkkého patra a tím se stávají centrálně řízeným zdrojem kódovaných zvuků - fonémů - tvořících řeč.
Na úspěchu vystoupení (hlasového projevu) má značný podíl i dechová muskulatura ve spojitosti s posturální funkcí, jak to na sobě zjistil herec Alexander, jehož zkušenosti se staly základem Alexandrovy léčebné metody používané ve fyzioterapii.
Není proto možné rozvíjet dětskou řeč na úrovni, která by měla odpovídat věku, pokud celkový vývoj všech schopností a dovedností dítěte neprobíhá tak, jak bychom si představovali a přáli. Pro mozek existuje optimální doba, aby zvládl dovednost mluvení, v prvních letech života. Vývoj řeči nelze odlišit od vývoje ostatních schopností člověka. Časté je, že dítě s grafomotorickými obtížemi může mít špatnou výslovnost, neboť jemná motorika ruky a prstů úzce souvisí s rozvojem řeči.

Předřečové období

Prvním hlasovým projevem dítěte po příchodu na svět je křik. Ten však nevyjadřuje v prvních hodinách a dnech jeho náladu, ale je pouze reflexivním projevem. Později nabývá křik na významu - vyjadřuje nelibé pocity.
Dítě je vybaveno dvěma důležitými vrozenými aktivitami - jde o broukání a úsměv. Broukání, má za účel přitáhnout pozornost dospělých, kteří dítěti "odpovídají", mluví s ním. To je velmi důležité pro to, aby se dítě naučilo používat řeč k mezilidskému kontaktua samozřejmě i pro samotný rozvoj řeči. Upoutat pozornost a evokovat reakce dospělých má i vrozený úsměv (zvaný sociální). Broukat dítě začíná přibližně od 4. měsíce. Zpočátku je broukání poměrně jednoduché, ale postupně přechází do stádia žvatlání. Svým žvatláním se dítě snaží napodobovat slyšená slova a jeví výraznou radost, když na jeho hlasové projevy okolí svou řečí reaguje. Už zde se začíná projevovat snaha dítěte komunikovat. Tuto jeho chuť a snahu komunikovat bychom měli co nejvíce udržovat a podporovat.
Sluch - předpokládá se vrozená schopnost rozlišovat fonémy. Sluch, který je s rozvojem řeči pevně spjatý, se v prvním roce života vyvíjí přibližně takto:
Reflexní slyšení, reakce křikem, při hlasitém hluku, pozornost při akustických podnětech, naslouchání otáčení hlavy ve směru zdroje zvuku. Později dítě hledá zvuk - pohybuje hlavou a očima, uklidnění při hlasech a hudbě. Rozlišování zvuků příjemných (známé hlasy, smích hudba) a nepříjemných, napodobování zvuků, dítě zpozorní při známých slovech, uposlechne jednotlivé pokyny.

Vlastní vývoj řeči

První slova se objevují zpravidla koncem prvního roku. Bývají jednoslabičná nebo dvouslabičná a zpočátku jsou tvořena opakováním stejných slabik (mama, tata, baba). Dítě by mělo slyšet z okolí především ta slova, která je již samo schopno vyslovit, aby se upevnilo spojení mezi sluchovou a artikulační představou slova. Dítě má být za mluvní výkon vždy chváleno a povzbuzováno.

Rozvoj slovní zásoby

Mezi prvním a druhým rokem se slovní zásoba názvů osob, věcí a činností výrazně zvětšuje.
Mezi druhým a třetím rokem je dítě schopno se dorozumět a začíná tvořit jednoduché věty a používat gramatické tvary. Vývoj řeči značně zrychluje rozvoj myšlení, motoriky a dalších schopností.
Mezi třetím a čtvrtým rokem má dítě snahu o samostatné vyjadřování a zvídavost se projevuje četnými otázkami (Co je to? Proč? ...). O sobě samém ještě hovoří většinou ve 3. osobě. Až dítě pochopí, že je oslovováno a že je od něho očekávána odpověď na toto oslovení, tehdy začíná užívat zájmeno "JÁ". V tomto věku zpravidla vstupuje do mateřské školy.

Stručný popis vývoje řeči dítěte v závislosti na věku

Věk
Rozvoj slovní zásoby
Vývoj výslovnosti
do 1 roku
Dítě rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat jednoduchá slova, která slyší.
M B P
A E I O U
D T N J
do 2,5 let
Tvoří jednoduché věty, od 2 let se ptá "co je to", rozlišuje svou slovní zásobu.
K G H CH V F
OU AU
do 3,5 let
Mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se "proč", rozšiřuje dále slovní zásobu. Začíná se tvořit verbální (slovní) paměť.
Zvládá
N D T L (i artikulačně)
Bě Pě Mě Vě
do 4,5 let
Dokončuje se gramatická stavba vět, dítě již chápe děj a umí ho vyprávět.
Ň Ď Ť
Vyvíjí se Č Š Ž
do 6,5 let
Dítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí.
C S Z R Ř
kombinace ČŠŽ a CSZ
Dívky jsou zpravidla v rozvoji řeči napřed
Pokud má dítě s rozvojem řeči či artikulací problém, zpravidla se dostává do péče specialistů - logopedů. Ke zlepšení u dětí, které mají problémy s některou složkou řeči, kromě jiných speciálních postupů přispívá i posilování celkového motorického rozvoje, tedy jemné a hrubé motoriky. Mezi osvědčená cvičení patří rozcvičování mluvidel před zrcadlem a pohybová cvičení sloužící pokud možno k procvičení celkové koordinace pohybu.

Posturální situace ve věku 6 měsíců

6. října 2013 v 17:08 | Blanka Burianová |  Raný motorický vývoj (0 - 3 roky)
Šestým měsícem končí druhý trimenon života dítěte. V průběhu tohoto trimenonu dítě provádí cíleně jemné koordinované pohyby, proměňuje své držení těla. Zatímco v první polovině tohoto období začíná cíleně uchopovat rukou, která je blíže nabízeného předmětu, v druhé polovině tohoto období se zřetelně rozšiřují jeho dosavadní možnosti. Dsítě v poloze na zádech může sahající rukou sledovat předmět přes střed těla. Zatímco jedna ruka kříží střed těla, tělesná hmotnost se přesouvá na druhou stranu a rameno přebírá oporu.

Na konci šestého měsíce se dítě zpravidla otočí na břicho a z této polohy zkoumá své okolí. Otáčení vlastně začíná již uchopením přes střed těla. Svalstvo trupu, zvláště otáčející šikmé svalové řetězce, používá dítě poprvé takto cíleně. Postupně se dítě vyrovnává s labilní polohou na boku. Při prvních pokusech otočit se, se dítě z polohy na boku vrací opět na záda, teprve následně pokračuje dále až do přetočení na břicho. Předpokladem pro otáčení z polohy na zádech do polohy na břicho je počáteční symetrická poloha na zádech. Při cíleném uchopování přes střed těla dochází k šikmému postavení pánve a k diferenciaci dolních končetin. V šestém měsíci je toto otáčení ze zad přes polohu na boku do polohy na břicho dokončeno a stává se koordinované.
V poloze na břiše se rozšiřují již známé pohybové vzorce o nové. Pohybový vzorec symetrické opory o lokte je obohacen o oporu na jednom lokti, o oporu na rukou a o vzorec plavání. Při opoře na jednom lokti je hlava a uchopovací horní končetina držena a vyvažována mimo opěrnou plochu. V poloze opory o ruce objevuje dítě oporu o ruce a stehna.

Přibližně na konci šestého měsíce jsou ruce ve svých základních funkcích uchopování a opory téměř rozvinuty. Nohy jsou koncem šestého měsíce téměř rozvinuty ve své uchopovací funkci, ale ještě ne ke stání. Dítě by v tomto věku nemělo být posazováno nebo stavěno. V opačném případě by mohla páteř nebo kyčelní klouby utrpět škodu.
Každé období života dítěte ukazuje typické hybné vzorce. Tyto vzorce jsou aplikovány při posuzování vývojového stavu jako hlavní rysy motorického vývoje. Abychom mohli určit vývojový stav dítěte, jsou analyzovány spontánní hybné projevy. Zvláštní pozornost věnujeme držení trupu a páteře.