Vojtova sklopná metoda

31. května 2013 v 14:52 | MaHaj |  Posturální reaktivita

VOJTOVA SKLOPNÁ METODA

1. ÚVOD
Vojtův princip vysvětluje funkční souvislosti diagnostiky a terapie centrálních a některých periferních poruch motoriky.(1)

Vojtova metoda (též nazývána jako metoda reflexní lokomoce) je soubor cvičebních technik, používaných k léčbě tělesných a psychických poruch, objevená MuDr. Václavem Vojtou. Jejím základním principem je fakt, že v centrálním nervovém systému člověka jsou geneticky zakódované vrozené pohybové vzory.

Je založena na znalosti vývoje pohybových vzorců během života dítěte. Vývoj pohyblivosti (motoriky) člověka, je určen geneticky, probíhá zcela automaticky a je pokračováním vývoje v děloze.

Na základě studií léčby dětí s dětskou mozkovou obrnou z 50.let, byly identifikovány specifické body, díky nimž je možné stimulovat tělo k určitým vrozeným pohybům, a to hlavně tlakem na příslušná citlivá místa (především periost kostí a fascie). Kromě samovolné pohybové aktivity, dochází současně k fyziologické aktivaci bránice a svalů břišní stěny, pravidelnému hlubokému dýchání, upravení tepové frekvence, pozitivní stimulaci nervových center a celkovému zlepšení mentální aktivity.(2)

2. HLAVNÍ ČÁST

2.1 Polohová reakce

Poloha je poloha těla a reakce je odpověď na změnu polohy těla způsobenou vyšetřujícím. Reakce se ukazuje ve vzorcích držení a hybných vzorcích. Polohové reakce lze označit za klíč ke vrozeným hybným programům. Každá polohová reakce se skládá ze skupiny cílených podnětů, které dává vyšetřující centrální nervové soustavě k určitým odpovědím.

Při vyvolání polohových reakcí se změní poloha těla kojence předem daným, standardizovaným způsobem. Tím jsou dány početné podněty na receptory reagující na protažení svalstva, šlach, fascií, kloubů, kloubních pouzder a vazů. Podněty oslovují i receptory hrudní a břišní dutiny a telereceptory. Plynulá změna polohy těla cíleně dráždí také orgán rovnováhy vnitřního ucha. Při standardizovaném provedení polohových reakcí vede souhrn těchto rozličných podnětů i při opakovaném vyšetření vždy ke konstantnímu přílivu k řídícím úrovním míchy a mozku. Tím je testována schopnost CNS řídit koordinovaně motorické vzorce.(3)
Polohové reakce mají zřetelný kineziologický obsah, tj. obsah se zřejmou svalovou funkcí. Z odpovědí na provokovanou změnu polohy lze odečíst posturálně lokomoční funkce a jejich poruchy. Polohová reakce odpovídá stupni vývoje posturální aktivity.(4)

Při vyšetření využíváme konvenčně 7 polohových reakcí. Vzhledem ke stupňující se posturální zátěží dítěte při vyšetření se polohové reakce provádějí v následujícím pořadí:
  1. trakční zkouška,
  2. Landauova reakce,
  3. axiální vis,
  4. Vojtova sklopná reakce,
  5. horizontální závěs podle Collisové,
  6. reakce podle Peipera a Isberta,
  7. vertikální závěs podle Collisové.

2.2 Vojtova sklopná reakce

Provedení: z vertikálního závěsu zády k vyšetřovanému provedeme rychlé překlopení dítěte do horizontální polohy. Před provedením sklopení je třeba dítěti otevřít pasivně ruce. Sledujeme reakce všech končetin, avšak důležitější výpovědní hodnotu mají končetiny na svrchní straně těla.

Vojtova reakce má pět fází, dvě z nich jsou přechodné.

1.fáze: 1.-10. týden (obr.1)

- obě paže - Moorova reakce, dlaně jsou otevřeny,
- při objímací reakci obou paží je pohyb spodní paže menšího rozsahu (obr.2)
- svrchní dolní končetina - flexe v kyčelním a kolenním kloubu, hlezenní kloub - dorzální flexe, pronace chodidla s vějířovitým roztažením prstů,
- spodní dolní končetina - extenze v kyčelním a kolenním kloubu, noha - dorzální flexe, supinace a flexe prstů.

1. přechodná fáze: 11.-20. týden

- Moroova reakce horních končetin ustupuje, paže jsou abdukovány, dlaně otevřeny (obr.3),
- na konci první přechodné fáze jsou paže volně flektovány,
- dolní končetiny - semiflexe obou končetin v kyčelních i kolenních kloubech, prsty vrchní nohy ztrácejí vějířovité postavení.

2. fáze: konec 5. až 6. měsíc

- všechny končetiny jsou ve volné flexi (obr.4),
- dlaně jsou otevřeny,
- dolní končetiny ztrácejí dřívější diferencované držení,
- nohy - dorzální flexe a abdukce, prsty jsou ve středním postavení nebo flexi.

2. přechodná fáze: 7.měsíc až konec 9. měsíce

- horní končetina - v ramenním kloubu je lehká flexe a mírně naznačena vnitřní rotace,později jde paže do mírného předpažení,
- dolní končetina - přednožení, flexe v kyčelním a kolenním kloubu ustupuje.

Hlezenní kloub je v nulovém a středním postavení. Nohy a prsty jsou ve středním postavení (obr.5).
Ve spontánní motorice se na konci této fáze objevuje sed, šikmý sed s oporou o ruku, poloha na čtyřech a přechodové lokomoční fáze mezi těmito polohami. Tím se propojuje ipsilaterální a kontralaterální lokomoční vzor.

3.fáze: konec 9. až 14. měsíc

- obě vrchní končetiny jsou v extenzi, abdukcia zevní rotaci v kořenových kloubech,
- trup je v horizontální poloze a je napřímen. Hlava má tendenci zůstat ve vertikálním postavení, znamená to, že při otočení se uklání proti směru otáčení (to je znak vertikalizace),
- spodní končetiny - dolní končetina je ve flexi a abdukci v kyčelním kloubu a horní končetina v addukci a zevní rotaci v ramenním kloubu,
- nohy - dorzální flexe (obr.6).

Ve spontánní motorice tomu odpovídá poloha horních končetin v šikmém sedu a bočním obcházení.
Postavení dolních končetin s 90stupňovou dorzální flexí v hleznu odpovídá funkci dolních končetin ve stoji.(4)








Obr.1. Vojtovo boční sklopení: 1. fáze


Obr.2. Vojtovo boční sklopení: 1. fáze - objímací pohyb paží









Obr.3. Vojtovo boční sklopení: 1. přechodná fáze


Obr.4. Vojtovo boční sklopení: 2. fáze

Obr. 5. Vojtovo boční sklopení:2. přechodná fáze



Obr. 6. Vojtovo boční sklopení: 3. fáze


3.ZÁVĚR

Polohové reakce poskytují v 1. roce života při dětském neurologickém vyšetření rychlý úsudek o přístupu ke vrozeným hybným programům. Toto vyšetření je možné již u novorozence. Vypovídá o koordinaci CNS. Vyvolané motorické vzorce vždy odpovídají dosažené vývojové úrovni dítěte. Výhodou screeningu pomocí polohových reakcí je, že se nemusí čekat, až dítě spontánně ukáže všechny hybné vzorce, které má k dispozici.(3)

4. POUŽITÉ ZDROJE

1. VOJTA, Václav, PETERS, Annegret. Vojtův princip. Praha: Grada Publishing, a.s., r.2010, ISBN 978-80-247-2710-3.
2. http:// cs. wikipedia.org/wiki/Vojtova_metoda
3. ORTH, Heidi. Dítě ve Vojtově terapii. České Budějovice: KOPP nakladatelství, r. 2012, ISBN 978-80-7232-437-6.
4. KOLÁŘ, Pavel et al. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: nakladatelství Galén, r. 2009, ISBN 978-80-7262-657-1.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aruka Aruka | 8. prosince 2015 v 9:52 | Reagovat

Znáte Vojtovu metodu a chcete ji se svými dětmi vyzkoušet? Jste z Rychnova?

http://rehabilitacerychnov.cz/vojtova-metoda-rychnov

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama