Reflexní otáčení

27. května 2013 v 9:13 | JiZac |  Raný motorický vývoj (0 - 3 roky)
Reflexní otáčení

Český lékař prof. dr. Václav Vojta v 50. letech 20. století položil a rozpracoval základy unikátní rehabilitační metody, která je založena na principu využití tzv. reflexní lokomoce, tedy pohybu těla řízeného vrozenými reflexy, bez závislosti na vůli pacienta. Vychází ze skutečnosti, že v lidském mozku jsou geneticky zakódovány určité pohybové vzorce. Ty se snažíme pomocí vybavení reflexů obnovit. U nejčastěji léčených dětských pacientů s hybnou poruchou se totiž jedná o poruchu na úrovni řízení pohybu mozkem, nikoliv o svalovou poruchu.

Terapeutický systém Vojtovy metody zahrnuje tři modely - model reflexního plazení, reflexního otáčení a model první pozice. V rámci těchto modelů jsou stimulovány spouštěcí body nebo několik spouštěcích bodů najednou, přičemž dochází k vyvolání pohybové aktivity (plazení, otáčení).

V novorozeneckém období (dítě v době od narození do 28. dne života) jsou postura i anatomie jednotlivých kloubů a kostí značně nezralé - páteř bez lordotických křivek, soudkovitý hrudník, nejsou vytvořeny některé úhly mezi kostmi, pata má vysoké postavení. CNS zraje a tím uzrává i postura a objevuje se cílené a přesně definované pohybové chování, které nahrazuje vrozené reflexy (reflexem se označuje reakce na nějaký podnět, která není ovládaná vůlí dítěte, ale proběhne automaticky).

K tomu, aby dítě vůbec chtělo začít pohybovat tělem musí být "motivováno" vnitřní potřebou... něco chtít objevit, chytnout, někam se podívat. (Např. dítěti nabídneme hračku zprava, za hlavou... a ono se chce otočit za hračkou.) A to "že chce", to že je tam to vědomí a vůle, je to co spouští reflexní řetězce, nastavení těla pro pohyb za danou potřebou. Je pak už na vyzrálosti celého nervo-svalového systému, zda informace z vědomí dojdou ke koncovým "přijímačům signálů" a jestli vše funguje v součinnosti, jak má.

"Pohyb je jednou ze základních interakcí mezi organismem a vnějším prostředím. Ve vývoji člověka hraje motorika velmi důležitou roli a to zejména v prvních stádiích vývoje lidského jedince. Pohyb v dětském věku propojuje celou osobnost dítěte. Je projevem psychické aktivity. Oblast tělesná a duševní se ovlivňují, pohybové projevy jsou tak prostředkem rané diagnostiky mentálního vývoje. Pohybová deprivace v dětství vede ke škodám nejen v tělesném růstu, ale i v mentálním vývoji." (Řepka, 2005, s. 46)

Zpět samotnému reflexnímu otáčení. Vybavování reflexního otáčení začínáme v poloze na zádech, kdy stiskem příslušných bodů dochází k přetočení na bok a nakonec k lezení po čtyřech. Průběh pohybu reflexního otáčení odpovídá aktivnímu otáčení, které se vyvíjí v prvních devíti měsících života.

Co se odehrává při správném reflexním otáčení?
1/ celá páteř se napřímí a záda se stanou opěrnou bazí
2/ dolní končetiny se v kyčelních a kolenních kloubech ohýbají, zvedají se od podložky a jsou automaticky drženy proti gravitaci, obě DKK: zevní rotace vyváženě s VR - střed, lehká abdukce, flexe do 90°, koleno flexe do 90°, hlezenní kloub nulové postavení ve středním postavení (není supinace ani pronace)
3/ horní končetiny zaujímají rozdílné postavení a připravují se na opěrnou funkci, ČHK: - ZR, lehká abdukce, flexe v rameni, semiflexe v lokti, střední postavení předloktí, dorzální a radiální flexe, palec více do abdukce, abdukce metakarpů
ZHK: - ZR, abdukce do 90°, flexe v lokti méně než 90°, střední postavení předloktí, rozvinutí akra lehce KD
4/ pohyb očí do strany, pohyb brady a jazyka probíhá k záhlavní straně, pacient polyká
5/ prohlubuje se dýchání (brániční - tedy hrudník se otvírá do stran)
6/ aktivují se břišní svaly a svěrače

Reflexní otáčení se ve Vojtově metodě procvičuje v několika fázích. V první fázi leží pacient v poloze na zádech s nataženými končetinami a hlavou pootočenou k jedné straně. Aktivitu reflexního otáčení vybavíme drážděním hrudní zóny, která se nachází na čelistní straně buď mezi 5. a 6. žebrem nebo mezi 6. a 7. žebrem pod prsní bradavkou.Otáčení hlavy k druhé straně brzdíme kladením odporu proti tomuto pohybu.

Druhá fáze se procvičuje z polohy na boku. Dole ležící horní končetina zaujímá 90 st. postavení k ose těla, dole uložená dolní končetina je pokrčená, svrchní horní končetina leží volně na trupu a svrchní dolní končetina je ohnutá na podložce. Spouštěcí body jsou stejné jako v první fázi, používá se i řada dalších spouštěcích bodů. Při aktivaci dochází k dalším pohybovým reakcím vedoucím k dokončení otáčení směrem na břicho, končetiny se připravují k opěrné funkci, páteř je napřímená, hlava se otáčí k podložce.

Zdroj: http://www.lekari-online.cz/rehabilitace/zakroky/vojtova-metoda
Zdroj: Pohybová aktivita jako fyziologická potřeba dítěte/ Václav Pech, Brno 2010
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama