3.4.1 Sací reflex

22. května 2013 v 20:08 | Pavlína Fečáková |  Raný motorický vývoj (0 - 3 roky)
Sací reflex

Jedním z nejdůležitějších vrozených nepodmíněných reflexů novorozence důležitých pro bezprostřední přežití je sací reflex.
Sací reflex je na gestačním věku závislý reflex s reflexním ústředím v mozkovém kmeni, jeho přesná anatomická lokalizace však není známa.
Podle Vlacha (1979) je součástí obživných mechanismůdítěte. A jedná se o velmi komplikovanou a dokonale koordinovanou reakci kojence, vytvářející v ústech
podtlak, který zároveňmasíruje bradavku a dvorec tak, aby se obsah prsu
vyprazdňoval do dutiny ústní. Sací reflex vyšetřujeme lehkým dotykem,
nebo poklepem na rty savičkou, nebo prstem vyšetřujícího. Občas je možno reflex
vyvolat pouhým přiblížením objektu ke rtům vyšetřovaného dítěte. Odpovědí jsou sací
pohyby (Walker et al., 1990).
První sací odpověď může být vyprovokována ve 13. gestačním týdnu
podrážděním rtu plodu. Skutečné sání, definované postero-anteriorním pohybem
jazyka, ve kterém je posteriorní pohyb dominantní, má počátek mezi 18. až 24. týdnem
gestačního věku. Zpravidla po dosažení 34. gestačního týdne jsou již děti schopny
samostatněpřijímat potravu, přičemž silný sací reflex tuto schopnost predikuje
spolehlivěji než gestační stáří. Reflex trvá v plné síle asi tři měsíce a poté postupně
slábne, až kolem půl roku věku vymizí úplně(Costa et al., 2008;
Marešová a kol., 2011; Richards et al., 1999). Vlach (1979) uvádí, že spontánní
aktivita novorozence stoupá před kojením a klesá u nasyceného. Dá se předpokládat,
že intenzita odpovědi obživných mechanismu dítěte bude výraznězáviset na jeho
nasycení.
Pro samostatný příjem potravy musí dojít ke koordinaci reflexních dechů, které
zprostředkovávají sací, polykací a dechovou mechaniku. Podle Vlacha (1979) jde
o řadu těsně spjatých reflexních dechů, které navazují koordinovanéjeden na druhý
v přesném časovém sledu a tvoří dokonalý obživný mechanismus, ten je navíc
koordinován s dýcháním, takže nedochází k aspiraci. Kongenitální, nebo získané
poškození CNS může vést k obtížnému krmení dítěte v důsledku oslabení sacího
reflexu, či postižení orální motoriky a inkoordinaci mezi sáním, polykáním a dýcháním
dítěte. Právěpomalé nebo slabé sání muže být první známkou neurologického
poškození. Dysfagie je velmi častá u dětí s DMO, nebo u dětí s jiným vývojovým
deficitem (Costa et al., 2008).
U předčasněnarozených dětí poskytuje hodnocení sacího reflexu informace
o obživných schopnostech novorozence, což napomáhá stanovit dobu, kdy je bezpečné
zahájit orální výživu nezralých dětí. Neexistuje však všeobecněuznávaný
standardizovaný protokol hodnotící sací schopnosti předčasněnarozených dětí
(Neiva et al., 2008).
Zdroje:
http://theses.cz/id/edctsh/Jan_Belas_Dynamika_primitivni_reflexologie_u_predcasne_na.pdf
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dubon Dubon | 14. září 2016 v 8:34 | Reagovat

Pomůcky pro kojení a krmení dětí:

http://www.eandilek.cz/pomucky-pro-kojeni-krmeni/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama