2.3. Rizikové faktory prenatálního vývoje

26. května 2013 v 20:38 | BaMich |  Prenatální vývoj
Prenatální období začíná oplozením vajíčka a končí porodem plodu. Období prenatální se člení na dvě části:
1. období zárodečné (embryonální),
2. období plodové (fetální).

Rizikové faktory prenatálního vývoje mohou být různé. Na abnormálním prenatálním vývoji a na vzniku vrozené vývojové vady se mohou podílet faktory genetické, faktory zevního prostředí a kombinace obou skupin faktorů. Přesto přesná příčina mnoha typů vrozených vad zůstává i dnes neznámá.
Vrozené vývojové vady jsou odchylky od normálního prenatálního vývoje lidského jedince, může narušovat jak strukturu tkání a orgánů, tak jejich funkci.

Embryopatie jsou poruchy vývoje zárodku. Vznikají působením škodlivých chemických nebo fyzikálních vlivů prostředí. Takto škodlivé vlivy se nazývají teratogeny. Embryopatii lze rozdělit do tří základních skupin: 1. radiační, 2. infekční, 3. lékové. V rámci embryopatie radiační byl objeven teratogenní účinek ionizujícího záření. Ozáření pánevních orgánů matky v prvních měsících těhotenství vede k poruchám vývoje lebky, mozku a oka, a vždy k mentální retardaci. V praxi je největší nebezpečí při léčení radioaktivním zářením a na pracovišti s rentgenem. Příčinou infekčních embryopatií mohou být jedině viry. Spolehlivě byl prokázán embryotoxický účinek virů zarděnek. Významnou skupinou jsou léčiva a léčivé přípravky.
Teratogeny nemohou vyvolat malformace ani v době implantace, ani po ukončení organogeneze. Většina malformací vzniká mezi 20. až 40. dnem těhotenství, v tzv. kritické periodě vývoje orgánu. Každý orgán má svou kritickou periodu, ve které jeho vývoj probíhá se zvýšenou intenzitou a právě tehdy je je zvýšená vnímavost vůči škodlivým vlivům prostředí.
Fetopatie je poškození jedince v období fetálním (po skončení organogeneze). V této době již nevznikají malformace, ale dochází k retardaci a zastavení dalšího vývoje orgánu. Týká se to především mozku, kdy většina poruch mozku vzniká právě v plodovém období.
Fetopatie vznikají zejména jako následek nemocí, infekce nebo intoxikace matky nebo imunologockém konfliktu mezi krví matky a plodu. Například cukrovka matky zvyšuje až třikrát výskyt malformací. Je zde typická kombinace malformací, která se nazývá syndrom kaudální regrese. Vyznačuje se špatným vývojem obratlů v bedrech a kosti křížové, dystrofií svalových vláken v dolních končetinách a dalšími malformacemi. Toxoplazmoza matky může způsobit zánět mozku plodu s následkem mentální retardace. Intoxikaci matky a plodu způsobuje nejčastěji požívání alkoholu, drog a kouření. Pití alkoholu v těhotenství poškozuje mozek plodu, alkoholismus
matky vede k řadě vývojových poruch označovaných jako fetální alkoholový syndrom. Nikotin retarduje růst plodu, což se projevuje nižší porodní hmotností. Již po jedné vykouřené cigaretě se zrychlují srdeční odezvy plodu. Imunologický konflikt mezi krví matky a plodu může nastat tehdy, je-li matka Rh-negativní a plod zdědil po otci Rh-pozitivní.

Mezi genetické příčiny patří chromozomální aberace (často se projevují komplexně jako syndromy), monogenně podmíněné vrozené vady (způsobeny mutací v jednom genu), multifaktoriálně podmíněné vrozené vady (způsobeny genetickými i faktory zevního prostředí).

Podle mechanismu vzniku můžeme vrozené vady rozdělit do 4 skupin:
Malformace: jsou způsobeny abnormální vývojem orgánu, přičemž tento vývoj byl abnormální od samého začátku.
Disrupce: jsou způsobeny patologickým procesem, který naruší vývoj orgánu, přičemž tento vývoj byl původně normální.
Deformace: jsou způsobeny zásahem abnormální síly (fyzického charakteru), která poškodí doposud zdravý orgán.
Dysplasie: jsou způsobeny abnormální uspořádáním buněk, formujících příslušný orgán.
Podle četnosti a komplexnosti můžeme vrozené vady rozdělit do dalších 4 skupin:
Isolované vady: jsou vady, které nejsou asociované s dalším vadami či anomáliemi.
Sekvence: jsou mnohočetné vady, které vznikají jako následek patologické kaskády dějů, zapříčiněné primárním patologickým zásahem.
Asociace: určité typy vrozených vad mají tendenci vyvíjet se spolu s jinými typickými vadami.
Syndrom: komplex fenotypových vlastností (anomálií), které jsou typické pro definovanou klinickou diagnózu.


Použité zdroje:
Machová, Jitka: Biologie člověka pro speciální pedagogy, SPN Praha 1993
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ucreditos ucreditos | E-mail | Web | 2. února 2017 v 13:47 | Reagovat

Wow, super clanok, prajem vela stastia :-)

2 Tatenda Tatenda | E-mail | Web | 13. února 2017 v 18:07 | Reagovat

Thanks a lot for posting this article.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama